Společně na sociálních sítích – Facebook

Pro žáky:
Druhý stupeň ZŠ
SŠ

Abstrakt
V této aktivitě chceme ukázat žákům, že lze fungovat na facebooku produktivně směrem ke vzdělávání a řešení konkrétních úkolů v rámci žákovského kolektivu. Aktivita nastavuje demokratické prostředí v diskuzní skupině, kde mohou žáci sdílet zajímavosti, své potřeby, a také řešit domácí úkoly zadané učitelem.
Aktivita probíhající v samotných vyučujících hodinách (ideálně dvou) je pouze otvírací a slouží k nastavení pravidel fungování a vysvětlení záměru. Samotné jádro aktivity pak probíhá v čase mimo výuku.

Pomůcky
V samotné třídě není potřeba, počítá se s využitím počítačů a dotykových zařízení ve vlastnictví žáků a rodin žáků. Pro úvodní aktivitu je vhodné, aby zde měl vyučující své osobní zařízení.
Časový rozsah
2x45 min a následně mimo výuku

Popis lekce

1. Úvodní fáze
Na úvod hodiny bychom představili Facebook jako takový, otevřeli bychom diskuzi o Facebooku jako sociální síti, žáci by mohli sdílet své zkušenosti (ať už pozitivní či negativní), sdělit, k čemu všemu tuto platformu využívají a k čemu by se toto médium dalo využívat. To vše formou brainstormingu.

Volitelně by mohla takové proběhnout osvěta ohledně bezpečnosti užívání sociálních sítí, ochraně soukromí a osobních informací, vlastnictví velkých dat a rizicích jejich zneužití. To je na uvážení učitele, nicméně se tato aktivita dá následně propojit s cíli v rámci RVP.

Dále se otevře diskuze ohledně konkrétní facebookové třídní skupiny, žáci by si sami pravidla určili. Vyučující by měl být spíše v roli moderátora a facilitátora a nechat na žácích, aby si sami vydefinovali, co je za hranou. Výsledky práce žákovských samospráv ukazují, že se v takovýchto případech na rozum žáků lze spoléhat. V ideálním případě by došlo ke společnému závěru a pravidla užívání by byla jasně stanovena. Důležité je, aby bylo jasně řečeno, k čemu skupina slouží a k čemu naopak ne.

Žáci by mohli sdílet svá další přání a představy o fungování facebookové skupiny. Proběhla by otevřená diskuze o požadavcích a nápadech. Co se života na facebooku týče, preferovaná je co nejvyšší míra volnosti, žáci by se v podstatě sami stávali správci skupiny. Je na uvážení vyučujícího, do jaké míry bude do chodu skupiny zasahovat.

2. Obsah skupiny
Důležitým momentem by také bylo vymezení obsahu facebookové skupiny - co vše tam patří a nepatří, aby nevznikala potřeba mazat nevhodné příspěvky. Skupina by primárně sloužila jako zdroj informací ke konkrétním předmětům, jako možnost doplnění vědomostí a úkolů v případě absence, zároveň jako místo pro debaty a dotazy ohledně náplně předmětu - zde by bylo možné využít populární metodu převrácené třídy, kdy učitel zadává žákům předem jisté úkoly (např. nastudovat si určitou látku prostřednictvím online video-tutoriálu), o kterých pak může v hodině probíhat diskuze více do hloubky (nebo zde, ve skupině). Další možné využití je při zadávání úkolů ze strany vyučujícího, prostor pro společné řešení těchto úkolů, ale také například jako určitá forma “nástěnky” pro informace o výletech a nejrůznějších aktivitách.

Samotné založení facebookové skupiny (během třídnické hodiny)
Ve chvíli, kdy by byla jasně stanovená pravidla, by došlo k samotnému založení facebookové třídní skupiny. Žáci by si sami zvolili název. Skupina by byla nastavená jako uzavřená, aby se zvýšila maximální ochrana soukromí. Žáci by se rovnou přidali do skupiny (pokud mají vlastní dotyková zařízení).

Co se týče přístupu rodičů, není záměrem této aktivity, aby byl přístup umožněn i jim. Skupina by sloužila jako prostředek pouze třídní komunikace. Jako zdroj informací pro rodiče mohou sloužit jiné portály - například Edookit nebo Bakaláři.

      

3. Modelová situace
Vhodné by bylo vyzkoušet chod a fungování facebookové skupiny na konkrétním případu. Vyučující by mohl zadat libovolný úkol, aby se ověřilo správné fungování skupiny, nastavení sdílení, viditelnosti, komentářů apod.

4. Zpětná vazba
Poté, co by se po určitý časový úsek vyzkoušel chod facebookové stránky, by bylo dobré se znovu sejít a společně prodiskutovat výsledky a dojmy. Co se žákům líbí a naopak nelíbí, co by bylo možné zlepšit, co udělat jinak apod. K tomuto by mohla sloužit třídnická hodina. Pokud by skupina fungovala, jak má, byla by reflexe zcela automatickou v rámci každé hodiny, které se facebooková skupina týká - v ideálním případě by žáci sami přicházeli do vyučování s podněty, které jim účast ve skupině přinesla.

 

Přínosem by mohlo být i závěrečné vyhodnocení nebo jakési shrnutí fungování facebookové skupiny. Hodnotila by se forma, obsah, aktivita a ochota jednotlivých členů, ale také aktivita vyučujícího, kvalita informací a jejich užitečnost (například při doplňování látky). Žáci by byli dotázáni, zda jim tento systém vyhovuje a chtějí v něm pokračovat. Takovouto časovou jednotkou by mělo být minimálně jedno pololetí.

Pakliže by došlo ke konfliktu mezi žáky (například při diskuzi v komentářích) nebo ke sdílení nevhodného obsahu, bylo by rozumné navrhnout postupy, jak se těchto situací vyvarovat. Naopak je třeba ocenit aktivní žáky, kteří se pravidelně podílí na chodu skupiny a dodržují stanovená pravidla.

Nedocenitelnou výhodou takovýchto aktivit na Facebooku je, že se žáci mohou hůře “vymlouvat”, že se k nim domácí úkol nedostal - to je jeden z prvních bonusů, který učiteli tato aktivita přinese. Dalším prvkem je to, že se žáci i učitel setkávají na nové platformě mimo školu, a pokud spolu nutně potřebují  vyřešit organizační záležitosti, dává jim Facebook rychlou a jednoduchou možnost. Je ovšem dobré si, jako učitel, kontrolovat, jaké fotky jsou nastavené jako veřejné. Skupinu mám se svými žáky v režimu, kdy v ní jsem z vyučujících sám a někdy přese mě kolegové předávají další informace. Ve chvíli, kdy žáci na skupině řeší domácí úkol a postupy okolo něj, je pro mě skvělé pozorovat, jak se jejich práce a myšlení vyvíjí. Líbí se mi, že se navzájem protínají dva světy.